Ve druhé polovině 18. století se průmyslová revoluce přiblížila i tak vzdáleným místům, jako jsou údolí Beskyd. Za vlády knížete Alberta Kazimíra Sasko-Těšínského (mimochodem syna polského krále Augusta III. Polského) byla v roce 1772 v Ustroni uvedena do provozu železárna využívající četné, ale skromné zdroje snadno dostupného limonitu. Krátce na to se zdejší průmyslové středisko rozšiřuje. Vznikají kovárny, slévárna strojních dílů, válcovna, továrna na stroje a šrouby apod. Vrchol průmyslového rozmachu spadá do poloviny 19. století. Pak již Ustroń neobstál v konkurenci s novými ocelárnami v Třinci. V roce 1897 končí éra hutnictví v osadě Wisła pod Velkou Čantoryjí. Až do roku 2008 se rozvíjí kovárna v Ustroni. V povědomí mnoha Poláků tato kovárna zůstává jako firma vyrábějící díly pro tehdy kultovní automobil Fiat 126p. V roce 1986 bylo v historické budově vedení hutě Klemens otevřeno Muzeum hutnictví a kovářství. K otevření zařízení přispěl Jan Jarocki, bývalý ředitel kovárny. Proto nyní nese jeho jméno. Muzeum má rozmanité sbírky. Na prvním místě je samozřejmě historie průmyslu v Ustroni – od hutnictví po kovářskou výrobu. Proto zde najdeme četné lisy, kladiva, nástroje a výrobky z železáren a kovárny. U muzea si můžete prohlédnout typickou venkovskou kovárnu a litinové náhrobní kříže. Kromě toho muzeum shromažďuje a vystavuje exponáty související s historií obce a široce chápanou etnografií (například staré domácí spotřebiče, regionální kroje, hračky a další předměty). Velkým dojmem působí také obraz Svatba od Ludwika Konarzewského. Zajímavou iniciativou je také galerie současného umění v Ustroni. Muzeum pořádá každoročně také tematické výstavy a je pořadatelem místních kulturních akcí. V roce 2007 bylo zařazeno na Stezku technických památek Slezského vojvodství.
Předtím, než se Ustroń stala oblíbeným rekreačním a lázeňským střediskem, byla důležitým centrem hutnictví. Před více než 230 lety proběhla v provizorní peci mezi beskydskými vrcholy první tavba železa, která zahájila provoz prvních železáren v Těšínském knížectví – železáren KLEMENS. Při huti působily také závody na výrobu armatur a strojů.